Víno a jeho typy

Všeobecné povědomí je, že odrůdy s bílými hrozny dávají vzniknout bílým vínům a modré hrozny vínům červeným. Tyto dvě kategorie se však liší především způsobem výroby. Bílé víno se vyrábí fermentací vylisovaného hroznového moštu (z bílých nebo červených hroznů), zatímco u výroby červeného vína jsou ponechány kvasit celé rozdrcené modré hrozny, aby došlo k vylouhování barviv a tříslovin. Růžové víno se většinou vyrábí z modrých hroznů, ale macerace barviv je pouze krátkodobá. Odrůdy bílého vína jsou např. Chardonnay, Sauvignon, Muškát (Muscatel/Moscato – několik poddruhů), Ryzlink vlašský (Riesling italico, Welschriesling) a rýnský (Riesling, Rheinriesling) Rulandské bílé (Pinot Blanc) a šedé (Pinot Gris). Odrůdy vinné révy s modrými hrozny jsou např. Cabernet Sauvignon, Merlot, Rulandské modré (Pinot noir), italská Barbera nebo španělské Tempranillo.

Podle obsahu cukru se rozlišuje suché víno, které obsahuje nejvýše 4 g zbytkového cukru / litr, polosuché mezi 4,1 a12 g zb. cukru/l, polosladké mezi 12,1 a 45 g zb. cukru/l a sladké obsahuje nejméně 45 g zb. cukru/l.

Stolní víno je lehké víno běžné jakosti, bez označení odrůdy a vinařské oblasti (do 14% obsahu alkoholu). Silnější a sladší vína jsou označována jako dezertní víno. Přesná definice se v různých státech různí. Vyšší obsah cukru a následně alkoholu můýe být dosažen přirozeně (sladká vína jižní oblastí, ledová vína, slámová vína, botrytická) nebo umělým přislazováním před fermentací nebo po ní.

Většina států, kde se víno vyrábí, je rozdělena na vinařské oblasti, které u významných producentů vín podléhají přísné regulaci a ochraně značek. Kromě regionu původu podléhají kontrole i odrůdy vinné révy, z níž je určité víno vyráběno a výrobní postupy. Ve Francii jsou vína se zárukou původu označena jako AOC (Appellation d'Origine Contrôlée), v Itálii DOC nebo DOCG, ve Španělsku DO nebo DOCa.

Šumivá a perlivá vína

Jedná se o víno, ve kterém je rozpuštěn oxid uhličitý. Při kvašení se cukr mění na alkohol a oxid uhličitý. Při běžné výrobě vína oxid uhličitý volně uniká. Při výrobě šumivých vín je unikání oxidu uhličitého zabráněno tím, že víno při druhotném kvašení kvasí v uzavřené láhvi. U standardního šumivého vína musí přetlak v lahvi při teplotě 20 °C dosahovat nejméně 0,3 MPa, u jakostních šumivých vín (sekt) 0,35 MPa, celková doba výroby při kvašení v tancích musí být nejméně 120 dnů, v lahvích 90 dnů. Perlivé víno se vyrábí se z vín stolních nebo jakostních sycením oxidem uhličitým, musí vykazovat nejméně 9 % objemových celkového obsahu alkoholu a nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu; přetlak v lahvi při teplotě 20°C je v rozsahu 0,1 až 0,25 MPa.

Alkoholizovaná vína

Původně byl dodatečný alkohol (nejčastěji vinná brandy) přidáván do vína z důvodu lepší prezervace. Kromě vyššího obsahu alkoholu jsou často i sladší než běžná vína, protože zvýšení obsahu alkoholu zabije kvasinky v průběhu fermentace před tím, než je spotřebován všechen cukr, nebo jsou doslazovány směsí brandy a hroznového moštu. V USA se řadí pod dezertní vína, v Evropě se jim někdy říká též likérová vína. Mezi nejznámější alkoholizovaná vína patří sherry (Španělsko), portské (Portugalsko), madeira (ostrov Madeira, Portugalsko), vins doux naturels (Francie).